Šampionát obratů
Možná takto by se mohl nazývat již jubilejní dvacátý evropský fotbalový šampionát, který se konal v zemi fotbalu zaslíbené – Portugalsku. Fotbalové prostředí se vším všudy. Fotbalové počasí, krásné stadiony, vynikající fanoušci a k tomu fantastické zápasy, plné útočných akcí a pohledných branek. Podle odborníků představovalo portugalské mistrovství jedno z nejlepších fotbalových evropských šampionátů vůbec.
Asi každému českému fanouškovy je naprosto jasné, že jsem do seriálu musel, prostě musel zařadit zápas mezi naším reprezentačním výběrem a Nizozemskem. Tenhle zápas nám dal popravdě dal zabrat všem, v první řadě pak všem hráčům. Byl to jeden z nejhezčích, ba možná i nejhezčí zápas mistrovství Evropy v Portugalsku, a to jak podle všech fanoušků, tak podle všech odborníků.
Náš reprezentační výběr jel do Portugalska s vědomím, že ho čekají již v základní skupině dva hodně těžké zápasy. Kdo však před mistrovstvím čekal, že to budou zápasy s Nizozemskem a Lotyšskem? Tento článek jsem nazval šampionát obratů a asi každému je jasné proč…
Outsider Lotyšsko
V prvním zápase s houževnatými a dlouho bojujícími Lotyši to vypadalo, že zápasy i s „lehkými“ soupeři budou relativně těžké. Naši totiž od pětačtyřicáté minuty prohrávali o jednu branku. Obrana Lotyšů byla pro naše technické hráče dlouhou doby uzavřená. Jenže v třiasedmdesáté minutě se trefil pozdější nejlepší střelec šampionátu Milan Baroš a vypadalo to hned lépe. Jenže Lotyši se nedali a úporně bránili dále. Pak ale zavelel k prvnímu obratu šampionátu střídající Marek Heinz, který rozvlnil v osmdesáté páté minutě síť Kolinkovi branky. Byl to fyzicky velmi náročný zápas, který však přinesl našemu teamu první vítězství na šampionátu. Byl to skvělý vstup do mistrovství.
I přes dobré výkony ve skupině skončilo na poslední pozici s jedním bodem, který uhráli s trápícími se Němci. Přesto byli vyrovnanými soupeři jak našemu výběru, tak i Nizozemsku. Překvapující účastník turnaje se však brzy loučil a po základní skupině balil kufry…
Hurá na Nizozemce!!!
Po lotyšském výběru nás čekal „odvěký“ fotbalový rival – Nizozemsko. Každý se na tento zápas velmi těšil, setkávali se totiž, podle mého názoru, dva nejútočněji laděné reprezentační teamy v Evropě. Pomalu se schylovalo k jednomu z ještě neznámých vrcholů samotného mistrovství. Rozhodčí Gonzáles foukl prudce do své píšťalky, jejíž zvuk byl již ve čtvrté minutě přehlučen nizozemskými fanoušky, kteří se mohli radovat z prvního gólu jejich oblíbenců. Zato český fanouškovský tábor byl po brance Boumy poněkud zaskočen. Ale popravdě, kdo nebyl, že? No pokračovalo se dál, hráče přece čekalo ještě čtyřiaosmdesát minut. Každý jistě doufal, že přece ty silné Nizozemce porazíme. Jenže… přišla další rána do týla našich fanoušků. Stadionem se ozývalo hromové ohlašování nizozemského střelce. „Rúúúúúúúúúd !!!!“, znělo stadionem. Našim fanouškům bylo v tu chvíli velmi nepříjemně. Srdce se čím dál více ozývalo, první lidé již připravovalo provaz…, když přišla odpověď od Jana Kollera. Bylo to rázem veselejší, každý pomalu začal doufat v obrat…
Po poločase naše mužstvo začínalo mýt mírnou převahu, ale ne a ne se trefit. Kdo jiný než Milan Baroš pak mohl rozesmutnět fanoušky Nizozemí. Remíza, bereme!!! Ozvalo se jistě z nejedné duše našeho fanouška… Jenže náš nejúspěšnější fotbalista, Vladimír Šmicer, se rozhodl, že to tak nenechá. Neuvěřitelný obrat byl završen, Vladimír Šmicer překonal van der Sara a bylo dokonáno. Naše reprezentace porazila oranžové tulipány a měla jistotu postupu…
Nizozemci nakonec postoupili do čtvrtfinále, kde si poradili se Švédskem. Až v penaltovém rozstřelu. V semifinále pak nestačili na domácí Portugalce. Dva soupeři ze skupiny D tak obsadili shodně třetí čili bronzovou pozici. Nizozemci jsou prostě odvěkými soupeři ČR…
Rudiho konec
Ještě nás však čeká další český obrat. Do zápasu proti Německu poslal trenér Brückner jakési „béčko“. Nepostavil žádnou z velkých hvězd a dal příležitost ostatním hráčům, kteří do Portugalska přicestovali. Zápas se vyvíjel podobně jako ty dva předchozí – naši relativně brzy prohrávali po brance Ballacka, ale přišel obrat. Nejprve se prosadil nádherným a jedním z nehezčích gólů šampionátu Marek Heinz a ve druhém poločase dokonal obrat Milan Baroš. Němci skončili ve skupině na třetí nepostupové pozici a bylo jasné, že trenér Rudi Völler nezůstane ani náhodou v pozici trenéra. Němci prostě čekali od svého výběru více.
Obrat ala Zizou
Dalším skvělým zápasem byl bezesporu zápas mezi Anglií a Francií. Střetávaly se dvě fotbalové velmoci, které ovládali evropský fotbal před lety, hlavně pak Francouzi. No, ale k zápasu…
Zápas byl velmi vyrovnaný, nikdo nechtěl udělat žádnou chybu. Jediné v čem měli Angličané převahu, a to naprostou, byl počet fanoušků… Již do poločasu zkazil Francouzům taktické plány Lampard. Angličané drželi vedení a pohodlně ho hlídali. Měli však i další šance, každý jistě vzpomene jak míč nafackoval Barthezovi. Zápas se pomalu chýlil ke svému konci. Jenže rozhodčí Merk odpískal přímý volný kop, ke kterému se postavil Zidane a …nemýlil se. Bylo vyrovnáno! Jenže v zápětí si brankář James počínal proti pravidlům a byla odpískána penalta. Nemohl se na ní postavit nikdo jiný než Zinedine Zidane, který se opět nemýlil.
Francouzi postoupili ze skupiny a narazili ve čtvrtfinále na Řecko. Ani Zidane a Henry nedokázali zabránit postupu Řecka. Angličané i přes tento nevydařený zápas také postoupili a nakonec skončili jako jejich rivalové ze skupiny ve čtvrtfinále, kde nestačili na stříbrné Portugalsko.
Šok po Řecku
Pro Českou republiku skončil šampionát „neúspěchem“, protože prohráli s pozdějším nejpřekvapivějším vítězem, který kdy vůbec stanul na bájný fotbalový evropský Olymp. Shodou okolností to bylo právě Řecko, které získalo pro příští čtyři roky právo chlubit se titulem pro nejlepší reprezentační mužstvo Evropy. Okamžiky smutného semifinále budou samozřejmě vylíčeny v sérii článků s názvem „Když slzy stékali“. Domácí Portugalci se ve smutném finále dočkali přece jen medaile, a to stříbrné barvy. Šampionát v Portugalsku skončil, ale fanoušci a odborníci o něm diskutovali i několik týdnů po závěrečném hvizdu…